František Blažíček – tvořící. Narodil se v Havlíčkově Brodě, roku 1956. Vzpomíná: V mateřské školce jsem odmítal v poledne spát. Vyžadoval jsem v šufleti ukryté pastelky a obdarovával užaslé učitelky abstraktními kresbičkami kocourů, psů a květin. Moje výtvarná tématika se od těch časů, až na pár veselých apolitických bubáků, nezměnila. Snad jen barvy jsou fajnovější a dražší, moje maličkost také trochu zestárla, ale učitelky zůstaly alespoň v mých očích stále mladé a krásné. A taky mě bolí kolena!

Jeho záběr je obrovský. Ilustruje knihy, navrhuje obaly zvukových nosičů, plakáty, nábytek, sklo, kalendáře, krbové kachle, vitráže. Svými obrazy vybavuje interiéry hotelů, bank, restaurací, advokátních kanceláří, lékařských ordinací a veřejných budov. Tvoří ptačí budky, krmítka i šperky bizarních tvarů. Hraje na několik hudebních nástrojů. Tvrdí, že spíše nahlas než dobře. Jeho oleje a reliéfy se vyznačují nádhernou barevností, kterou si nelze splésti s žádným z jeho současných kolegů. Za zmínku stojí také body-art (malba na nahé lidské tělo), jehož, jak tvrdí znalci, je u nás průkopníkem.

Původně sklář ze Světlé nad Sázavou, dochází do blízkého Kochánova k ak. malíři Františku Antonínu Jelínkovi, kde se zdokonaluje v technice akvarelu a olejomalbě. Posléze odchází do Prahy, studuje grafickou školu a přitom pracuje jako restaurátor na Klášteře svaté Anežky České, Trojském zámku a jiných. Je čestným členem mezinárodního sdružení výtvarníků EUROATELIER. Kolem začátku nového milénia se rozhodne nenechat si své zkušenosti jen pro sebe a odchází učit na gymnázium Josefská na Malé Straně, kde je zanedlouho považován za nejoblíbenějšího profesora.

Vystavoval snad po celé Evropě. Za všechny mluví skutečnost, že Blažíčkův obraz kdysi zakoupila i Jacqueline Kennedyová Onassisová, nyní je to např. italská herečka Ornela Mutti a paní Meda Mládková, Sovovy Mlýny. Jeho obrazy vlastní i společnost Kyocera na ostrově Kyoto v Japonsku a ve Španělsku vyzdobil kanceláře letecké společnosti FUTURA, navrhl např. i kamenný stůl pro restauraci Neptun na ostrově Andros v Řecku. Dále se jeho díla vyskytují v mnoha osobních i veřejných sbírkách po celém světě.

Své samostatné výstavy přestal počítat někde kolem devadesáté. V poslední době se v jeho tvorbě stále častěji objevuje motiv krajiny do jejíchž perspektiv a tajů ho již v dětství zasvětil mistr Jan Zrzavý. Je pravidelným dárcem na účet Konto bariéry, Nadace Charty 77 a dalších. Jeho momentální expozice a nadcházející, stejně jako již proběhlé vernisáže můžete sledovat v sekci “Expozice etc”.

Jako jeden z mála výtvarníků nepodléhá Blažíček módním vlivům a nemaluje pro pouhý efekt. Kritika se často vyjadřuje v tom smyslu, že jeho díla rozhodně nevznikají kvůli penězům. Čiší z nich přímo hmatatelná absorbace tvorby celým jeho myšlením, pro které nic jiného než dané téma neexistuje. Jiní zase, a k těm se přikláním i já, vidí v tvorbě Františka Blažíčka spoustu drobných nuancí a pikantních příchutí, které ovšem neodvádí pozornost od daného, již takto rozvinutého příběhu.

Je skutečnou radostí a pohlazením pro duši prohlížet si obrazy a plastiky této svérázné výtvarné osobnosti. Doufám proto, že se jeho dílo stane postupně známé v celém světě, neboť jeho malby mají numinózní léčivou vlastnost, kterou lidstvo dnes – více než kdy jindy – potřebuje.

Vaše PhDr. Olga Krumlovská